Táňa v USA

Kdyz jsem prijela domu nejak se me zmohly ty moje nalady, tak jsem se rozhodla, ze se musim nejak zabavit. Nenapadlo me nic lepsiho, nez si predelat pokoj. Trvalo mi to asi 3 a pul dne, protoze jsem to chtela udelat cele sama. Po jednom dni plnem prace jsem si rekla, ze priste si radeji otevru flasku vina abych rozptylila myslenky, nez se poustet znova do neceho takoveho. S vysledkem jsem ale moc spokojena. Pred Po Nejtezsi bylo presunout tu skrin, ktera je tezka jako krava. I vymalovat bylo jednodussi. Kdyz uz jsem teda byla v tom, tak jsem si i lehce predelala koupelnu. Tak jsem teda nemela tolik prostoru, ale i tak to tam ted vypada lip. Snazila jsem se to udelat do plazoveho stylu, ktery jsem si zamilovala na Floride.  Ono uz to je vice nez mesic, co mam po dovolene s nasima, ale nejak si nemuzu vybavit co jsem ten mesic delala. Cestovat jsem nikde necestovala, obcas jsem byla o volnu s Dianou a vlastne si snazila dat penize na stranu na muj vikend v New Yorku, na k...

Jak jsem rekla v predchozim clanku, casova zona v Page byla zakleta. Rezervaci do Antelope Canyon jsme meli na ctvrtou hodinu odpoledni. Zustavat jsme meli v malem motelu, kde recepce fungovala az od ctyr hodin. Chteli jsme se nejdrive ubytovat a pak jit na prohlidku kanonu, on na te recepci ale vazne nikdo nebyl. V rezervaci na kanon psali, at se dostavime nejakych 45 minut pred zacatkem prohlidky. To jsme mirne nestihali, tak volam pani, ze mame rezervaci na ctvrtou ale mirne nestihame, ale dojedeme za 15 minut. Pani ze v pohode. Dojeli jsme, ja sla vyzvednout listky a pani ze teda autobus nam pristavi na ctvrtou. Meli jsme cas, tak jsme si sedli, kecame a kecame a najednou bylo 4:11 a autobus nikde. To jsem byla trochu nastvana, ze jsme tam meli byt drive o 45 minut a oni maji zpozdeni. Tak jsem sla zase za pani k okynku a ta mi rekl, ze neni 4:11 ale 3:11. Uz jsme ale nemeli cas nikam jet, tak jsme cekali v pomerne velkem teple na autobus. Konecne jsme se dockali, skocili do vozidl...

V utery rano jsem se probudila samou nedockavosti jeste pred zazvonenim budiku. coz bylo nejak kolem 5 rano. Sbalena jsem byla, jela jsem jenom s batohem, ktery byl narvany k prasknuti. K letence jsem si nekoupila zavazadlo k odbaveni a ani prirucni zavazadlo, cestovat jsem mohla jenom s takzvanou osobni polozkou. Psali ze to muze byt kabelka, taska na notas, no proste neco maleho. Ja jsem mela ten svuj batoh, ktery ani nesel zavrit a modlila se, at me za to nenechaji zaplatit. Yannick me rano odvezl na Martu (coz je neco mezi vlakem a metrem) a ta me odvezla primo az na letiste. Naposledy jsem byla na atlantskem letisti v breznu, dve hodiny predem a let jsem stihla tak tak, protoze fronta na kontrole byla pres pul letiste. Ted jsem kontrolou prosla za asi 15 minut tak mela hodne casu. Dala jsem si svacu a porad nervozni z batohu jsem sla za personalem aerolinky se ujistit, ze me s tim pusti jako s osobni polozkou. Proslo to, tak uz jsem v klidu pockala, az nas pusti na palubu. Let byl...

Neuveritelne, ale konecne po dvou mesicich jsem si zapla notas (a zatim se sam od sebe nevypnul, to totiz posledni dobou delal rad) a mam i par minut cas, tak jsem si rekla, ze zase neco napisu. Posledni clanek jsem si musela precist, protoze jsem si ani nepamatovala, kdy jsem o sobe naposledy daqla vedet. Skoro dva mesice zpatky. Jsem ostuda. Ja si samozrejme pamatuju jen hrstku veci, ktere se udaly, ale budu se snazit to dat nejak dokupy. Zacatkem zari byl Labor day, neboli Den prace. Labor day ma signalizovat konec leta a zacatek skolniho roku. Jelikoz deckam zacal skolni rok zacatkem srpna a  teplota v Georgii se porad nehne po 25 stupnu, tak to uplne nevyslo. Kazdopadne to vychazelo na pondeli = prodlouzeny vikend. Vyjizdeli jsme v patek brzo rano, po  pate. Ted si jeste vzpominam, ze den pred tim jsme byli ja, Tristan a Yannick na fotbale. Americkem. Byl to muj prvni zapas, jeste k tomu na stadionu Mercedes Benz (doporucuju vygooglit Mercedes Benz stadium Atlanta), takz...