New York a cesta do Prahy
Narozeniny mi vysly hezky na sobotu, oslavila jsem je jak se patri. 8 lidi a 6 narodnosti. Tohle je jedna z veci, ktera me tady bavi nejvic. Mit kamarady z celeho sveta. V nedeli rano popravky a pak teda ne moc chytre Six Flags over Georgia. Coz jsou kolotoce. Bohuzel jsme nestihli projit vsechno, protoze jsme prisli az odpoledne a zavirali uz v sedm.
Dalsi sobotu jsem se vydala na cestu do Ceska. Let do Prahy jsem mela v pondeli v 11 vecer, koupila jsem si ale listek na autobus misto letenky a v sobotu v pet odpoledne jsem se dost pofidernim autobusem vydala smer New York. Prijeli jsme v 10 rano. Par vterin po te, co jsem vystoupila v Cinske ctvrti, jsem si vsimla, ze mi hapruje kolecno na prirucaku. A tahat se s tim po celem Manhattanu to teda bylo nic moc. Sla jsem se podivat na misto zvane Two bridges, ze ktereho mate vyhled jak na Manhattansky most, tak na ten znamejsi, Brooklynsky. Na ten Brooklynsky jsem i vylezla, ale lidi jak opic, tak jsem dosla do pulky a zas to otocila. Pote me kroky mirily na Wall street, kde fronta na fotku se slavnym bykem byla obrovska. Teda fronta u jeho hlavy. U zadku to bylo kratsi, tak tu minutku jsem tam na fotku vydrzela. Po bykovi jsem se sla podivat na misto, kde stala dvojcata. Ted je tam ctvercova "dira" po ktere steka voda. Misto melo takovou vlastni atmosferu, vazne jsem se tam necitila dobre, tak jsem se tam porozhlidla a rozhodla se, ze si pujdu odlozit ten kufr, protoze tahat se s tim byla fakt fuska. Podle puvodniho planu jsem mela spat v New Jersey, z toho nakonec seslo a spala jsem na dolnim Manhattanu. Pote co jsem si odlozila kufr a trochu si odpocinula, jsem se sla podivat na "barak z Pratel". Pratele je muj nejoblibenejsi serial vubec a byla to taky vec, na kterou jsem se nejvice tesila. Dej Pratel se odehrava v New Yorku, ale doopravdy bylo vsechno tocene ve studiich v Los Angeles a tento "barak" je jako jediny opravdu v New Yorku. Tak jsem si dojate rekla, ze jsem na sebe pysna, ze jsem se tam sama dostala a pokracovala dale. Dalsi byl vchod Carrie Bradshaw ze serialu Sex ve meste. Ted uz si presne napamatuju jak to slo po sobe, ale sla jsem se podivat na ikonickou budovu Flatiron, Chrysler building, Grand Central Terminal, odkud jsem si vzala metro a jela k Central parku. Pred Central parkem stoji hotel Plaza, ve kterem se ubytoval Kevin, kdyz se ztratil v New Yorku. Prosla se Central parkem a pak sla na veceri do ceske restaurace. I kdyz jsem jeste mela platny listek na metro, byla jsem tak KO, ze jsem si zavolala Uber a jela na svoje ubytovani. Zapomnela jsem zminit, ze jsem sice chodila po tech vsech znamych vecech jako Central Park, Grand Central a podobne, co se mi ale na New Yorku libilo nejvice, byla jeho atmosfera. Pozarni schodiste na zdech cihlovych domu, kanaly s parou, vsude lidi stopujici zlute taxiky, sklady restauraci "v podzemi" a tak dale a tak dale. New York si urcite ziskal me srdce. Akorat draho az beda. Druhy den jsem mela zarizeny vstup do fitka, abych se osprchovala a celkove se dala do kupy. Zjistila jsem, ze tam maji saunu (a dobrou saunu, ne takovou tu kde lide chodi v botech a obleceni) tak jsem se vysaunovala, pak mi dalsi hodku trvalo se osprchovat a dat se dokupy. Jenomze jsem pak nevedela do mam delat. Letelo mi to az v 11 vecer, takze na letisti v devet a ono bylo kolem jedne odpoledne. Vsimla jsem si tam ale takovych malych sedacek, tak jsem to tam zapichla a spala tam 3 hodiny. Vzbudila jsem se, nejaky cas jeste stravila na mobilu a rozhodla jsem se ze vyrazim. Potrebovala jsem si jeste koupit nejake jidlo, protoze moje letenka do Prahy ho nezahrnovala a taky jsem se rozhodla ze pojedu metrem. Puvodne jsem chtela jet autobusem, ktery me mel zavest az na letiste, protoze jsem se nechtela ztratit, s Googlem ale zvladnete vsechno, tak jsem se rozhodla pro metro. Jeste jsem se stavila pro sendvic a v druhem obchode jsem si koupila neco, co jsem uz zapomnela co to bylo, jen vim ze to bylo mastne a vyteklo mi to do tasky. Na letiste jsem prijela s dost velkym predstihem, najedla jsem se, pak jsem musela saskovat s vecma z kufru a batohu, protoze jsem mohla mit 10kg a ja mela asi 15. Tak jsem si vyhlidla starsi manzelsky par a ptam se jich jestli si u nich nemuzu na chvili nechat tak pulku kufru, protoze s nim musim jit na schvaleni a mam ho tezky. Ti nemeli problem, me kufr schvalili a pak i s pasem jsem se vratila pro svoje veci. Pan videl muj pas a cesky mi rika: No tak to se muzeme bavit cesky, kdyz mate cesky pas. Pan byl z Prahy, manzelku mel z Mexika, ale bydli dlouhodobe v Praze. Cekani na letadlo nakonec nejak uteklo a prede mnou byla 7 hodinova cesta do Kodane v Dansku. Oproti 15 hodinam v autobuse na trase Atlanta-New York to byla pohodicka. V kodani jsme pristali ve 12 odpoledne (s casovym posunem) a me letadlo do Prahy letelo az v 7 vecer. Takze 7 hodinove cekani. Rozhodla jsem se ale jit do mesta, protoze v Kodani jsem nikdy pred tim nebyla a 7 hodin na zadku se mi sedet nechtelo. Zamecka dlazba a kolecko na kufru v prdeli vsak neslo ruku v ruce. Ja uz jsem teda nemela zadne data v mobilu a wifina nikde, tak jsem se tam dostala pomoci Danu. Sla jsem se podivat na ulici Nyhavn, kde jsem si dala svarak, pockala az mi z toho kufru dobrni ruka a jela zpatky na letiste. Jeste jsem chtela jet na Malou morskou vilu, pro kterou je Kodan take znama, ale s tim kufrem se to vazne nedalo. Na letisti jsem zase mela asi 4 hodiny cekani. Chvilku mluvila s nasima, dala si kafe a pak sla hledat Gate (ten na letisti). Jeste jsem chtela rict, ze jsem nemela sebemensi problem se zorientovat na letisti JFK o 8 terminalech v New Yorku, nejrusnejsi letiste na svete v Atlante mi necini nejmensi problem, ale to male letiste v Kodani mi teda dalo zabrat. Jen to metro co vede z letiste do mesta jsem hledala celou jednu hodinu. U Gatu jsem se seznamila s pani z Hranic na Morave co bydli v Praze, tak jsme pokecaly a letadlo bylo za chvili pripravene. Let do Prahy byl po te silene ceste z Atlanty az trapne kratky. A tak jsem se octla skoro po roce zase na ceske pude.
A jake to na ni bylo napisu pristi tyden, a pak snad hodim i nejake fotky z New Yorku a Nyhavn z Kodane.
Do te doby se mejte fanfarove.
Dalsi sobotu jsem se vydala na cestu do Ceska. Let do Prahy jsem mela v pondeli v 11 vecer, koupila jsem si ale listek na autobus misto letenky a v sobotu v pet odpoledne jsem se dost pofidernim autobusem vydala smer New York. Prijeli jsme v 10 rano. Par vterin po te, co jsem vystoupila v Cinske ctvrti, jsem si vsimla, ze mi hapruje kolecno na prirucaku. A tahat se s tim po celem Manhattanu to teda bylo nic moc. Sla jsem se podivat na misto zvane Two bridges, ze ktereho mate vyhled jak na Manhattansky most, tak na ten znamejsi, Brooklynsky. Na ten Brooklynsky jsem i vylezla, ale lidi jak opic, tak jsem dosla do pulky a zas to otocila. Pote me kroky mirily na Wall street, kde fronta na fotku se slavnym bykem byla obrovska. Teda fronta u jeho hlavy. U zadku to bylo kratsi, tak tu minutku jsem tam na fotku vydrzela. Po bykovi jsem se sla podivat na misto, kde stala dvojcata. Ted je tam ctvercova "dira" po ktere steka voda. Misto melo takovou vlastni atmosferu, vazne jsem se tam necitila dobre, tak jsem se tam porozhlidla a rozhodla se, ze si pujdu odlozit ten kufr, protoze tahat se s tim byla fakt fuska. Podle puvodniho planu jsem mela spat v New Jersey, z toho nakonec seslo a spala jsem na dolnim Manhattanu. Pote co jsem si odlozila kufr a trochu si odpocinula, jsem se sla podivat na "barak z Pratel". Pratele je muj nejoblibenejsi serial vubec a byla to taky vec, na kterou jsem se nejvice tesila. Dej Pratel se odehrava v New Yorku, ale doopravdy bylo vsechno tocene ve studiich v Los Angeles a tento "barak" je jako jediny opravdu v New Yorku. Tak jsem si dojate rekla, ze jsem na sebe pysna, ze jsem se tam sama dostala a pokracovala dale. Dalsi byl vchod Carrie Bradshaw ze serialu Sex ve meste. Ted uz si presne napamatuju jak to slo po sobe, ale sla jsem se podivat na ikonickou budovu Flatiron, Chrysler building, Grand Central Terminal, odkud jsem si vzala metro a jela k Central parku. Pred Central parkem stoji hotel Plaza, ve kterem se ubytoval Kevin, kdyz se ztratil v New Yorku. Prosla se Central parkem a pak sla na veceri do ceske restaurace. I kdyz jsem jeste mela platny listek na metro, byla jsem tak KO, ze jsem si zavolala Uber a jela na svoje ubytovani. Zapomnela jsem zminit, ze jsem sice chodila po tech vsech znamych vecech jako Central Park, Grand Central a podobne, co se mi ale na New Yorku libilo nejvice, byla jeho atmosfera. Pozarni schodiste na zdech cihlovych domu, kanaly s parou, vsude lidi stopujici zlute taxiky, sklady restauraci "v podzemi" a tak dale a tak dale. New York si urcite ziskal me srdce. Akorat draho az beda. Druhy den jsem mela zarizeny vstup do fitka, abych se osprchovala a celkove se dala do kupy. Zjistila jsem, ze tam maji saunu (a dobrou saunu, ne takovou tu kde lide chodi v botech a obleceni) tak jsem se vysaunovala, pak mi dalsi hodku trvalo se osprchovat a dat se dokupy. Jenomze jsem pak nevedela do mam delat. Letelo mi to az v 11 vecer, takze na letisti v devet a ono bylo kolem jedne odpoledne. Vsimla jsem si tam ale takovych malych sedacek, tak jsem to tam zapichla a spala tam 3 hodiny. Vzbudila jsem se, nejaky cas jeste stravila na mobilu a rozhodla jsem se ze vyrazim. Potrebovala jsem si jeste koupit nejake jidlo, protoze moje letenka do Prahy ho nezahrnovala a taky jsem se rozhodla ze pojedu metrem. Puvodne jsem chtela jet autobusem, ktery me mel zavest az na letiste, protoze jsem se nechtela ztratit, s Googlem ale zvladnete vsechno, tak jsem se rozhodla pro metro. Jeste jsem se stavila pro sendvic a v druhem obchode jsem si koupila neco, co jsem uz zapomnela co to bylo, jen vim ze to bylo mastne a vyteklo mi to do tasky. Na letiste jsem prijela s dost velkym predstihem, najedla jsem se, pak jsem musela saskovat s vecma z kufru a batohu, protoze jsem mohla mit 10kg a ja mela asi 15. Tak jsem si vyhlidla starsi manzelsky par a ptam se jich jestli si u nich nemuzu na chvili nechat tak pulku kufru, protoze s nim musim jit na schvaleni a mam ho tezky. Ti nemeli problem, me kufr schvalili a pak i s pasem jsem se vratila pro svoje veci. Pan videl muj pas a cesky mi rika: No tak to se muzeme bavit cesky, kdyz mate cesky pas. Pan byl z Prahy, manzelku mel z Mexika, ale bydli dlouhodobe v Praze. Cekani na letadlo nakonec nejak uteklo a prede mnou byla 7 hodinova cesta do Kodane v Dansku. Oproti 15 hodinam v autobuse na trase Atlanta-New York to byla pohodicka. V kodani jsme pristali ve 12 odpoledne (s casovym posunem) a me letadlo do Prahy letelo az v 7 vecer. Takze 7 hodinove cekani. Rozhodla jsem se ale jit do mesta, protoze v Kodani jsem nikdy pred tim nebyla a 7 hodin na zadku se mi sedet nechtelo. Zamecka dlazba a kolecko na kufru v prdeli vsak neslo ruku v ruce. Ja uz jsem teda nemela zadne data v mobilu a wifina nikde, tak jsem se tam dostala pomoci Danu. Sla jsem se podivat na ulici Nyhavn, kde jsem si dala svarak, pockala az mi z toho kufru dobrni ruka a jela zpatky na letiste. Jeste jsem chtela jet na Malou morskou vilu, pro kterou je Kodan take znama, ale s tim kufrem se to vazne nedalo. Na letisti jsem zase mela asi 4 hodiny cekani. Chvilku mluvila s nasima, dala si kafe a pak sla hledat Gate (ten na letisti). Jeste jsem chtela rict, ze jsem nemela sebemensi problem se zorientovat na letisti JFK o 8 terminalech v New Yorku, nejrusnejsi letiste na svete v Atlante mi necini nejmensi problem, ale to male letiste v Kodani mi teda dalo zabrat. Jen to metro co vede z letiste do mesta jsem hledala celou jednu hodinu. U Gatu jsem se seznamila s pani z Hranic na Morave co bydli v Praze, tak jsme pokecaly a letadlo bylo za chvili pripravene. Let do Prahy byl po te silene ceste z Atlanty az trapne kratky. A tak jsem se octla skoro po roce zase na ceske pude.
A jake to na ni bylo napisu pristi tyden, a pak snad hodim i nejake fotky z New Yorku a Nyhavn z Kodane.
Do te doby se mejte fanfarove.
Komentáře
Okomentovat