U rodinky

Let z NY do Atlanty moc příjemný nebyl. Kvůli hodně špatnému počasí byly velkou část letu turbulence. Letiště v Atlantě jsem se bála, ale všechno jsem našla v pohodě, z vlaku který jezdí po letišti jsem sice vystoupila o stanici dřív, ale za chvíli jel další. Mého HD (host dad) jsem poznala hned, což bylo štěstí, protože on mě nepoznal vůbec. Obíjmačka žádná, podali jsme si ruce, počkali asi 30 vteřin na můj kufr a šli na jídlo. Měla zálusk na TGI Fridays co bylo na letišti, ale nakonec jsme skončili v Burger Kingu. Cesta z letiště trvala asi hodku a měla jsem strach že mu upatlám ty bílou kůží potažené sedačky. S HM (host mom) jsme se objaly, děti už spaly. Ukázali mi pokoj, já si vybalila a šla spát. Kluky jsem poznala ráno a hned jsem se dozvěděla, že jsem jim snídani udělala na špatný talíř. Dostala jsem spoustu dalších cenných informací a kluci jeli do školy. Přijde mi, že kdybych měla jet domů hned ted, tak jsem toho za ten týden co tu jsem zažila tolik, že už se mi ted všechny náklady vrátily. Byla jsem v místní škole na vánoční besídce, ve školní i místní knihovně, na snídani v typickém americkém bistru, za ten týden tady jsem najezdila asi stejný počet km jako v ČR za rok, byla jsem na večeri u sousedů (bože ty jejich domy s vánoční výzdobou jak z filmu). Walmart, Target (obchody), mexické jídlo, americká tlustá pizza, led v každém pití (už pokaždé když si objednávám, říkám o pití automaticky říkám: Bez ledu, prosím). O dětech: Starší T je poklad. Mladší N. No...Bojujem. Jsem takový YES MAN (člověk co na vše říká jo). A ted nemyslím, když po mě děcka něco chtějí, ale spíš věci jako: Dnes přijdou naši přátelé a budeme hrát karetní hru, připojíš se i když už máš padla? Večer má T besídku, chceš ji vidět? Jdeme na večeři k sousedům a ty jsi samozřejmě zvána taky, půjdeš? Na všechno říkám jo. Ve středu si jdu zkusit dobrovolničení do knihovny. Být dobrovolník je v US velká věc. Ve středu knihovna, ale chtěla bych zkusit spíše kostel - tam je víc mladých lidí. Za chvíli pojedu do obchodu pro nové boty, protože dnes se jdu učit hrát tenis. Jde to těžko všechno popsat takhle najednou, ale nestíhám a mám technické problémy s psaním článků alespoň obden. Všichni tady jsou strašně milí a nápomocní. Dokonce jsme dostali vánoční přáni, kde přáli Veselé vánoce i mně jmenovitě.Doufám, že se chování mladšího N brzo zlepší. Včera jsem vezla kluky do knihovny a GPS vůbec nespolupracovala a N řval v autě tolik, že jsem neslyšela jak mě T naviguje a několikrát špatně odbočila. Naštěstí jsme to našli. Půjdu se ted nasnídat a pofičím pro boty. Rodinka mi říkala, at si neberu teplou bundu, že je tady teplo a postačí mi svetr. A mě se povedlo přitáhnout sem sníh. Velká věc, ten sníh tady. Zrušili nám kvůli tomu unikovou hru, nemohli jsme si objednat pizzu, protože nefungoval rozvoz a kluky pustili dřív domů protože zavřeli školu. Tipuju to na 3 cenťáky.