Cesta+Orientation

Let do Frankfurtu a mel 90 minut zpozdeni. Myslely jsme si, ze ho stiheme, ale to letiste bylo fakt velke. Cestou k nasemu gatu jsme potkaly informace, daly jim palubenky a zeptaly se jestli jeste neodletelo. Pan nam rekl ze ne, ale ze mame utikat. Tak jsme utikaly ovesene doslova pres cele letiste, abynam oznamili, ze nam to uletelo. Dve hodiny jsme potom musely cekat na nahradni let. Dali nas nas na let do Washingtonu, na ktery jsme si pockaly dalsi hodku. Let byl super, letadlo krasne a sedela jsem vedle upovidaneho Svycara, ktery ma firmu na prepravu leku. Rekl mi jak dela pohovory, zajimavy clovek. Ve Washingtonu jsme musely projit rozhovorem na imigracnim. Muj urednik byl moc fajn, zeptal se me jestli prevazim nejake jidlo.Rekla jsem mu ze ceske sladkosti a jestli si da. Zasmal se, podekoval, dal mi razitko a Welcome to United States of America! Na let do New Yorku jsme cekaly dalsi hodinu. Misto puvodnich 16.10 mistniho casu,.coz je 22.10 ceskeho,co jsme mely pristat v NY jsme dorazily v 23.30 mistniho. Proste se 7 hodinovym zpozdenim. Hotove jsme se vypotacely z letadla a sedly si k nejblizsimu stolu s wifi. Asi po pul hodine co jsme vsechny obepsaly jsem si uvedomila ze jsme nesly pro kufry :-D Celou dobu jsem cestovala s Annou, nevim jestli jsem to napsala. Prisly jsme ke kufrum a ty nikde. Nakonec jsme je objevili v nejake kancelari u pana. Chlapa s cedulkou se jmeny jsme hledaly marne. Tak jsme obvolavaly vsechny cisla ktere jsme u sebe mely az jsme se po 3 hodinach dockaly ridice. V aute uz jsem byla tak unavena a vycerpana ze me bolel kazdy pohyb. Hotel byl az prehnane vanocne ozdobeny. Vybojovaly jsme si klice od pokoje.pro dva a rekly recepcni ze rano urcite nevstavame. Dostaly jsme se do postele ve 4 rano (v deset rano ceskeho). Ja jsem den pred tim spala.jen dve hodiny. Mely jsme vstavat o pul sedme, takze jen dve hodiny spanku. Nakonec nas nechaly spat 4 hodiny. V osm uz nam ale busily na dvere ze za 15 minut mame byt ve velkem sale.
Cely den jsme mely s mensima prestavkama skoleni (orientation). A v pet odpoledne vyjizdely do NYC. To napisu v rychlosti,protoze se mi chce strasne.spat a nenio co stat. Strasne lilo a doprava na Manhattenu byla jedna velka katastrofa. Zmokly jsme pekne a jedine co doopravdy videly byl vanocni strom pred.Rockeffellerovym cetrem. U Times Square znel rozkaz jasne.Vybehnout, udelat fotku a bezet zpet do autobusu. Ja si aspon stihla dat hot dog. Cestou zpatky jsem se citila zase tak vycerpane ze jsem vlasne nemusela ani zavirat oci abych usnula, stacilo normalne.mrkat a byla.jsem tuha. Pokazde jsem se ale vzbudila strasnym trhnutim. Skamaradila jsem se s holcinou z Izraele, co delala valecnou fotografku u pasma Gazy.  Zitra musime byt 6.45 pripravene ve velkem.sale na skoleni s Cervenym krizem. Musime si prinest i vsechny veci, takze rano jeste zase balit. Jo a dneska rano jsem se musela zase presunout do jineho pokoje a jsem ted s Francouzkou a holkou z Chile. A zitra vecer uz budu u rodinky. Uz se fakt tesim.protoze tyhle prvni dny jsou narocne jak.cert. Kruci mi v brichu jak blazen. Tak dobrou noc!